Vydavatel projektu: Okresní úřad Prostějov - referát regionálního rozvoje

Dle podkladů Okresního úřadu v Prostějově, obce Výšovice, Speciální školy, o.p.s.,

Atelieru R v Olomouci, návrhu ÚPD Výšovice a dalších materiálů zpracoval a upravil Ing. František Navrátil, nám. Spojenců 13, Prostějov, tel. 0508/316 232, navratil@oku-pv.cz.

Sociální bydlení, chráněné dílny, chráněná pracovní místa, rehabilitační, zdravotní a ošetřovatelská péče, společenské, sportovní a kulturní zázemí, vyvařovna s jídelnou.

Obec Výšovice je vlastníkem a správcem historické budovy zámku, který byldo dnešní podoby přebudován v roce l796. Zámek je nemovitou kulturní památkou vedenou v Ústředním seznamu kulturních památek ČR pod č. rej. 5866. Objekt je významným urbanistickým prvkem ve středu obce s návazností na další kulturní památky - barokní farní kostel sv. Vavřince (č.rej. 5868), barokní faru (č. rej. 5869). Uvedené objekty spolu s okolní zástavbou tvoří historické jádro obce. K hlavní zámecké budově patří dále hospodářské stavby (stáje, sýpky atd.) a zámecký park.

Využití zámeckých prostor v letech l945 - l989 bylo účelové, se zaměřením především na oblast služeb a občanskou vybavenost.

Bylo zde umístěno místní kino, ordinace lékaře, kanceláře ZD a podobně. Je jen štěstím, že v hlavní budově v této souvislosti nedocházelo k velkým architektonickým či stavebním zásahům do původní podoby interiéru. Hlavní budova tak zůstala zachována v relativně dobrém stavu. Jinak tomu však je u bočního traktu.

Obec Výšovice hledá veškeré možnosti a cesty, jak zachránit historický objekt a současně jej účelně využít. Asi by bylo mnohem jednodušší jej prodat ke komerčním účelům. Představitelé obce se však snažili najít takovou cestu, která by vedla k zachování a záchraně památky a současně přispěla k rozvoji obce - zvýšením zaměstnanosti, rozvojem služeb, podnikatelských aktivit, zlepšením životního prostředí, rozvojem bydlení pro handicapované spoluobčany a zřízení chráněných pracovišť.

Proto byl vytvořen společný projekt Obecního úřadu ve Výšovicích s nestátními neziskovými organizacemi a za podpory orgánů státní správy na rekonstrukci objektu a vytvoření střediska HANDICAP, které by současně řešilo palčivou otázku celoživotního vzdělávání, zdravotně-ošetřovatelské, rehabilitační péče, pracovního zařazení a chráněného bydlení, chráněné dílny, kulturního, sportovního a společenského vyžití pro postižené spoluobčany z celé střední Moravy /regionu Haná/. Možnost výměnných pobytů handicapovaných občanů v rámci Evropské unie.

Předkládaný projekt si klade za cíl vypracování podkladů pro záchranu hlavní zámecké budovy a k ní bezprostředně připojené stavby bývalých stájí. Tyto budovy byly opuštěné a chátrající. V roce 1999 byla zahájena rekonstrukce a výstavba nového pavilonu, rekonstrukce a nadstavba bývalé, velmi zchátralé, konírny. V hlavní budově a v bočním křídle byla provedena sanace zdiva, izolace a renovace fresek. Tyto objekty budou mít využití důstojné jejich kulturního a historického významu, při zachování všech významných architektonických a uměleckých detailů. Hodláme zde vybudovat zařízení pro osoby s kombinovanými vadami, které bude poskytovat celoživotní vzdělávání, chráněné bydlení, chráněné dílny a chráněná místa, rehabilitaci, zdravotní a ošetřovatelskou péči, společenské, sportovní a kulturní zázemí, vývařovnu s jídelnou, s možností rozšíření nabízených služeb. Budované zařízení bude ojedinělým střediskem v regionu Haná, které bude řešit komplexní služby handicapovaným spoluobčanům s úplným se otevřením veřejnosti, aby nedocházelo k uzavření postižených, ale právě naopak k jejich integraci ve společnosti a plné seberealizaci. Handicapovaní budou moci provozovat v rámci své živnosti i jednotlivé druhy služeb. Vybudování reprezentačního zařízení nabízí možnosti otevření se státům Evropské unie, vzájemnou spolupráci a výměnné pobyty.

Obec Výšovice se poprvé připomíná v r. l348, kdy Žofka z Náměště odkázala své věno ve Výšovicích (šlo o část vsi) Oldřichovi a Vilémovi z Náměště. Vladykové z Náměště prodali tuto část vsi v r. l367 litomyšlskému biskupovi Albrechtovi ze Šternberka a jeho synovci Petrovi, kteří v r. l369 získali od Olomoucké kapituly výměnou za ves Polkovice i zbývající část Výšovic. V r. l37l daroval Albrecht ze Šternberka, tehdy již jako arcibiskup magdenburský, Výšovice nově založenému klášteru Augustiánů ve Šternberku, který je držel až do svého zrušení v r. l784.

V r. l6l7 dal šternberský Arnošt Polák Matyáš Gašinský postavit ve vsi větší hospodářský dvůr s rezidencí. Počátkem l8. století byl sice objekt opraven, avšak v polovině téhož století byl už zase natolik sešlý, že se probošt Johan Glätzel v r. l753 rozhodl dvůr zbořit a postavit na jeho místě uprostřed vsi zámek se zahradou, za níž se pak dal vybudovat nový dvůr. Při stavbě byl pravděpodobně využit starší projekt architekta Domenika Martinelliho. Pozdně barokní jednopatrová budova s čelním nádvořním křídlem o půdorysu ve tvaru písmene L byla dokončena v r. l755, jak o tom svědčí i latinsky veršovaný nápis na pískovcovém barokním portálu zdobící průčelí budovy.

Po zrušení kláštera v r. l784 přešly Výšovice do vlastnictví náboženského fondu, který v r. l789 prodal zámek s dvorem Martinovi Strouhalovi. Ten dal zámek po požáru v r. l796 opravit a přebudovat v empírovém stylu. Budova byla přitom zvýšena nástavbou nepravého polopatra, jehož okna vedou do půdního prostoru. V r. l8l9 přešly Výšovice dědictvím do rukou olomouckých podnikatelských rodin nejprve Weberů a pak Primavesiů. Nejzajímavější z nich byl Robert Primaveisi, který byl v r. l899-l9l8 zemským a říšským poslancem a od r. l9O4 prezidentem Obchodní a živnostenské komory v Olomouci. Od r. l928 se stal posledním vlastníkem zámku polský šlechtic baron Robert Klobus, akademický malíř, který žil trvale ve Vídni a do Výšovic zajížděl jen v létě. Klobus, který vlastnil zámek až do r. l945, tu dal provést poslední stavební úpravy, při nichž byl mimo jiné vsazen jeho znak a znak šternberských Augustiniánů z r. l7l7, nalezený na zámecké zahradě.

Zámecká fasáda je bohatě členěna dvěma kordónovými a jednou podstřešní římsou a lisénami, okna jsou zdobena prolamovanými šambránami. Z původních barokních fresek v plochostropých štukových sálech čelního křídla se dochoval pouze obraz v bývalé jídelně, který je však narušen přemalbou při rekonstrukci zámku po požáru v r. l796. V roce 1999 a 2000 byla freska zrestaurována.

Zámecký park sousedí s jižní a jihovýchodní částí zámecké budovy a jeho celá plocha je omezena obvodovým zdivem. Celková výměra parku je l,65 ha. Je přístupný ze severozápadní části, vstupní brána je napojena osově na zpevněnou příjezdovou komunikaci a ta je z jedné strany lemována stromořadím bříz.

Z dendrologického hlediska není park příliš bohatý. Z původních kosterních dřevin převažují lípy a javory. Dnes tvoří hlavní objemovou hmotu zeleně parku. Z dalších druhů jsou zde zastoupeny jasany, topoly, akáty, duby, kaštany, z exotických dřevin se zde vyskytuje několik exemplářů dřezovce trojtrnného. Z jehličnatých dřevin je zde zastoupen především smrk ztepilý a borovice lesní. Uprostřed parku je krásný sadovnicky hodnotný jedinec tisu červeného.

Původní kompoziční struktura parku byla narušena a dnes již v podstatě neexistuje. Je zachováno pouze základní dispoziční členění ohraničené obvodovým zdivem nebo jeho linií a přístupová cesta. Jednotícím prvkem jsou původní dřeviny - lípy, vysazované po obvodu parku.

V jihozápadní části parku se nachází zpevněná betonová plocha a kolem dřevěné lavičky se stoly na kovové konstrukci (zapouštěno do terénu). Tento prostor slouží v současné době pouze k příležitostným akcím a slavnostem místního charakteru anebo je plocha využívána jako dětské hřiště. Prostor není dořešen a neplní dobře svoji funkci. Mělo by zde vzniknout zájmové jádro parku s dostatečnou obsahovou a funkční náplní, které zvýší atraktivitu celého prostoru parku. Tento prostor je třeba překomponovat, technicky vyřešit stavební část a navázat pohledově a komunikačně na původní centrální zónu, která by měla být obnovena a využita jako klidové zázemí a prostor k odpočinku a krátkodobé rekreaci obyvatel obce. Možným využitím je i krátkodobá rekreace postižených obyvatel z blízkého zámku.

Dnes je výšovický zámek a park majetkem obce Výšovice. Zámek byl opuštěný a v roce 1999 byla zahájena dostavba a rekonstrukce, je uzavřena smlouva mezi obcí Výšovice a Speciální školou , o.p.s. na realizaci projektu HANDICAP.

V roce 1998 se zrodila myšlenka na nové využití zámku. Za spolupráce obce Výšovice, Speciální školy, o.p.s., Okresního úřadu v Prostějově, Atelieru R Olomouc a dalších institucí byla připravena studie využití zámku. V roce 1999 proběhla výběrová řízení, byl zpracován projekt, vyřízeno stavební povolení a zahájeny stavební práce.

Z důvodu dlouhotrvající neúdržby byl stavebnětechnický stav objektu předhavarijní až havarijní. Každé další odkládání oprav by vedlo k rychlému zhoršování stavu. V roce 1999 byly zahájeny práce na sanaci zdiva, rekonstrukci dvorního křídla a konírny a dostavbě nového pavilonu.

Zdivo v úrovni 1. NP bylo nadměrně vlhké. Střecha nad dvorním křídlem vyžadovala nutné opravy. Interiér dvorního křídla v podstatě není chráněn žádnými okenními výplněmi a je neustále vystaven vlivům povětrnosti. Z důvodů dřívějšího zatékaní, poruch zdravoinstalace, vlhkosti zdiva a v důsledku vlivů povětrnosti je nutné provést opravu všech podlah . V 1. NP je potřebné po odstranění příčin zavlhnutí obnovit omítky. Ve 2.NP musí být restaurátorsky provedeny opravy omítek a výmaleb poškozených zatékáním dešťových vod.

Nesmírně důležitá z hlediska památkové péče je záchrana veškerého zachovaného, i když poškozeného, vybavení: rokokových kamen, dveří / včetně původních kování, klik a pantů/, parket, dlažby z břidlice, dřevěných schodů, kovářsky vyrobených osvětlovacích těles, roztahovacích stolů, skříní, pískovcových laviček u zámku (zapsaných jako movité kulturní památky), atd. Veškeré tyto prvky musí být restaurátorsky ošetřeny.

Úkolem předložené projektové dokumentace je vyřešit rekonstrukci stávajícího objektu zámku a současně novou přístavbu k tomuto objektu. Novou částí stavby je jednak nové křídlo, které vybíhá východním směrem a je napojeno na stávající budovy v místě styku prostor bývalé konírny a dvorního křídla zámku. Další novou hmotou bude nadstavba nad půdorysem konírny . Obě tyto sousedící části budou po realizaci stavby třípodlažní a výškově budou na sebe navzájem navazovat.

Po stránce architektonické budou nové hmoty navazovat na stávající budovy, ať půdorysně, tak i výškou hřebene a tvarem střechy. Jednotícími architektonickými prvky jsou výrazné vodorovné římsy a rovněž dřevěné žaluzie u oken nových částí.

Dílny budou tři. V jedné se budou plést proutěné výrobky, např. košíky a jiné předměty z proutí. Ve druhé se budou vyrábět upomínkové předměty ze slaného těsta a ve třetí pletené dečky. V protější části v tomto křídle bude ordinace praktického lékaře a zubaře , včetně patřičného zázemí pro zdravotnický personál. Na čekárnu navazuje spojovací koridor, který spojuje hlavní zámecké křídlo s nově přistaveným křídlem, v jehož přízemí jsou umístěny prostory pro kondiční rehabilitaci, včetně šaten a hygienického zařízení.V přímém pokračování chodby nového křídla je stávající dvorní křídlo, konkrétně vstupní předprostor do místnosti balneoterapie a do jídelny , na konci chodby, místnost č. 146 , kde je umístěno zázemí pro personál balneoprovozu.

Balneoprovoz má vlastní šatny, sprchu a WC. Naproti, přes chodbu se nachází prostora bývalé konírny, která je nyní využita jako jídelna. Na jídelnu navazuje v zadní části kuchyň. Kuchyň bude mít maximální kapacitu 200 jídel denně a bude zásobována z dvorní části objektu. Tato kapacita je vyšší, než bude počet ubytovaných strávníků, avšak uvažuje se rovněž se zásobením jídelny v prostorách Tetína v městě Prostějově, či důchodců ve vesnici (odběr jídla do jídlonosičů).

Kolmo na křídlo jídelny (původní konírny) vybíhá nově přistavené křídlo, které bude využíváno následujícím způsobem. V přízemí bude rehabilitace a budou zde rovněž soustředěny hygienické místnosti přízemí, dále je zde nové schodiště a osobní výtah do horních pater. Aby byl splněn požadavek investora o přístupnosti všech místností zámku suchou nohou, je nové křídlo propojeno se starým pomocí proskleného ambitu. V rozšířené části ambitu je navrženo občerstvení, kde bude možnost podávání kávy, limonád, prodej sušenek a podobného baleného zboží.

Druhé nadzemní podlaží je rozděleno do dvou částí. V hlavní jižní budově jsou umístěny místnosti, které budou využívány jako klubovny (2 místnosti), dále zde bude knihovna, studovna, společenská místnost a čtyři kanceláře, z toho dvě chráněné.

Ostatní prostory 2. podlaží zámku budou využity pro ubytování. Ubytování je řešeno pomocí malometrážních bytů, z nichž každý má svou šatnu, hygienické zázemí a vlastní obytnou místnost, která je vybavena i kuchyňkou. Byty v části E jsou orientovány do nádvoří směrem jižním. Při severní stěně tohoto křídla probíhá spojovací chodba, která spojuje byty s prostorem schodiště a s výtahem.

Kolmo na část E vybíhá část D, která je ve dvou nadzemních podlažích vyhrazena rovněž pro bydlení. Obytné místnosti jsou v části D orientovány směrem východním, v západní straně dispozice je umístěna spojovací chodba.

V současné době je vybudovaná hrubá stavba nového pavilonu , zpevnění zdiva, nadstavba nad konírnou, izolace a sanace zdiva v hlavní zámecké budově, renovace fresky, provádí se zpevnění a sanace zdiva v bočním křídle. Byl uložen veškerý inventář, včetně rozebrání a uložení kachlových kamen. První etapa, to je otevření nového pavilonu a pavilonu bývalé konírny, by měla být dokončena a otevřena do konce roku 2001.

Obec Výšovice má k dnešnímu datu zpracovanou urbanistickou studii a je zpracováno zadání návrhu územního plánu. Tento záměr je v souladu se zadáním návrhu územního plánu.

V r.1999 byl proveden stavebně - historický a inženýrsko-geologický průzkum objektu, který napomohl při zpracovávání prováděcího projektu.

3.2 Sociologický průzkum (Petra Čechová, studentka sociologie)

V regionu Prostějov byl proveden sociologický průzkum mezi handicapovanými spoluobčany, který oslovil 8O respondentů. Z jeho výsledků je zřejmé, že o služby, které bude poskytovat zařízení HANDICAP, je velký zájem:

Dle předloženého projektu je připraveno středisko celoživotního vzdělávání, sociálního bydlení, chráněných dílen, chráněných pracovních míst, rehabilitační a zdravotní péče, ošetřovatelské péče, společenského, sportovního a kulturního zázemí, vyvařovna s jídelnou. Bude zřízeno cca 30- 40 chráněných pracovních míst pro handicapované spoluobčany, cca 25 nových pracovních míst pro zdravou populaci. V chráněné dílně budou vyráběny dárkové předměty ze slaného pečiva, keramiky či proutí. Dalších 6 občanů s postižením najde své uplatnění v oboru úklidové práce, 6 v oboru ekonomického poradenství a obchodování prostřednictvím Internetu, další zahradnické práce při údržbě zámeckého parku, uvažujeme o zpracovávání umělohmotných lahví . Významným přínosem bude i 28 bytových jednotek, které poskytnou chráněné bydlení 30 - 35 handicapovaným lidem.

Od roku l989 vznikla v okrese Prostějov, vedle dvou stávajících státních speciálních škol, jedna Speciální škola , o.p.s. jako humanitární, nestátní a neziskové zařízení , které zabezpečuje výchovnou, vzdělávací, rehabilitační, poradenskou, logopedickou a zdravotní péči pod jednou střechou. Je v provozu od l.9. l993. Dnes již tyto těžce handicapované děti přicházejí do věku, kdy se rozhoduje, co s nimi bude v dalších letech. Odcházejí na střední školy a po získání kvalifikace budou chtít pracovat a osamostatnit se od rodičů.

Jak stárnou děti, stárnou i rodiče a ti se již, vzhledem k věku, nebudou moci o svoje děti (kterým je 2O a více let) starat.Dříve to bylo tak, že tyto děti eliminovala ze života smrt. Nyní lékařská věda už pokročila natolik, že postižené děti lze úspěšně léčit a ony přežijí. Ale necháme-li je přežít, je třeba mít tolik ušlechtilosti a odvahy, abychom je dovedli na konec jejich života v podmínkách, kde se mohou realizovat podle svých schopností a přání. A to je právě to, co se často neděje. Skutečnost je taková, že když dosáhnou věku dvaceti let, nemají právo už vůbec na nic. Existuje tedy obrovský problém, který nedává nešťastným rodičům spát. "Co bude s dítětem, až my tu nebudeme?" Těmto rodičům chceme pomoci vybudováním moderního humanitárního zařízení, kde bude pod jednou střechou pro handicapované lidi: rehabilitace, práce odpovídající schopnostem jedince v chráněných dílnách, sociální bydlení, seberealizace, kulturní a sportovní vyžití, stravování, ap.

V roce l965 řekl Lino Ventura: "Mám děcko, které není jako ostatní ... ". I v našem okrese je hodně dětí, které "jsou křehké jako květiny, jako sněženky, kterým se daří růst a žít i v mrazivém ovzduší". Jestliže se snažíme obnažit tento problém, pak proto, že si uvědomujeme, že společnost ho už nemůže a nesmí déle opomíjet, poněvadž je to problém, který může propuknout v celé své tragédii. Problémů je více. Samozřejmě nejdůležitější ze všeho je, že je třeba tyhle x leté "děti" zachránit, poněvadž většina z nich zachráněna být může. I těžce handicapovaní lidé jsou prospěšní společnosti, dokáží se radovat z maličkostí, postarat se o sebe a něco vytvořit pro ostatní, hlavně pod vedením zkušených a schopných odborníků. Toho nemohou dosáhnout v izolaci od ostatních, ale pouze za pomoci druhých v zařízení, které jim umožní seberealizaci pod vedením zkušených odborníků, terapeutů, speciálních pedagogů, zdravotníků ap., kam budou moci denně docházet, pokud budou mít vlastní domov, či byt i ubytování, když domov ztratí.

V našem okrese je v současné době evidováno 86 zájemců o takové zařízení, jakým by měl být zámek Výšovice - projekt HANDICAP. Zařízení ve Výšovicích není určeno pouze pro okres Prostějov, ale bude sloužit pro celou střední Moravu.

Celá akce by měla být příkladem toho, že je možné zachránit zámeckou architekturu a dát ji v dnešní době využití prospěšné obci i občanům okresu, regionu Haná a nabídnout pro využití v rámci Evropské unie. Nejzachovalejší a památkově nejhodnotnější místnosti zámku budou využity jako reprezentační prostory obce a střediska HANDICAP a výstavní prostory pro odbornou i nejširší veřejnost, se zachováním architektonického řešení a dobového vybavení. Veřejnosti budou sloužit i účelová zařízení- balneoterapie, rehabilitace a stravovna, kulturní a sportovní zázemí. Bude zde prováděna terapie pro veřejnost např. rozvedené maminky, které si s tím neumí poradit, že od nich odešel muž, přepracovaní podnikatelé, psychotici apod. Handicapovaní se budou denně stýkat se zdravými, bude docházet k vzájemné výměně zkušeností, poznatků, budou si vzájemně pomáhat.